Čirok a béry z ruzyňského šlechtění

Jednou z možností udržitelného zemědělství je i cílené šlechtění a pěstování multifunkčních plodin (odrůd), které mají nižší náročnost na potřebu vody, pesticidů, minerálních hnojiv a přitom poskytují dostatečně vysoké výnosy jak pro krmné účely, tak i pro produkci nutričně kvalitních potravin.

Zemědělcům pomůže předvídat rizika nový portál

Tisková zpráva AK ČR 11. 3. 2021 – Pšenice ozimá v Bystřici pod Lopeníkem je v těchto dnech ohrožená chorobou zvanou pravý stéblolam. Toto onemocnění vyznačující se hnědnutím stébel může způsobit zemědělcům výnosové ztráty dosahující až 30 procent. Při včasném zásahu stačí snížená dávka přípravku proti houbovým chorobám. Tuto informaci a mnoho dalších získá zemědělec […]

Čirok a Green Deal

V magazínu o ekologické výchově Pražská evvoluce 1/2021, čísle věnovaném zemědělství a kvalitě půdy v Praze byl na str. 11–13 zveřejněn článek Ing. Jiřího Hermutha z Genové banky VÚRV, v.v.i.

Tajuplný svět genových zdrojů

Nosným tématem reportáže (Úroda, březen 2021) bylo hodnocení a využívání genetických zdrojů, s přesahem do šlechtění nových odrůd a jejich využívání zemědělskou praxí. Reportáže se zúčastnili pracovníci Genové banky VÚRV, v.v.i. (Jiří Hermuth, Zdeněk Nesvadba, Václav Dvořáček), a dále kolega Oldřich Zavřel z osivářské firmy SEED SERVICE.

Prague Goes Green With Grass Tram Lines

The goal of the new joint research project „Gene Funds for Cities and Landscapes“ is to obtain unique and durable plant mixtures suitable for evergreen and low-maintenance tram tracks or extreme climatic conditions and thus improve the microclimate in cities in the Czech Republic. The Crop Research Institute in Prague-Ruzyně, Agricultural Research Troubsko, OSEVA development […]

Jak udržet tramvajové pásy zelené?

Získat unikátní a odolné směsi rostlin vhodné pro stálezelené a nízkoúdržbové tramvajové pásy či extrémní klimatické podmínky a zlepšovat díky tomu mikroklima ve městech v ČR je cílem nového společného výzkumného projektu „Genofondy pro města a krajinu“, na jehož řešení se podílejí i pracovníci Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.