Během letošního března a dubna přicházely do VÚRV, v.v.i. vzorky ozimých obilnin (převážně pšenice ozimé) k preventivnímu rozboru chorob pat stébel. Většina těchto vzorků vykazovala příznaky onemocnění, v nichž převládali původci stéblolamu (Oculimacula sp.), plísně sněžné (Microdochium) a Fusarium. Kořenomorka (Rhizoctonia) se na bázích stébel obilnin vyskytovala spíše sporadicky. Některé vzorky pocházely ze suchých pozemků a opakovaně se potvrdilo, že rostliny trpící suchem a dalšími stresovými faktory, jsou více náchylné k infekci chorobami pat stébel. Často ani ošetření fungicidem v řádném termínu (do fáze druhého kolénka BBCH32) nezabránilo vysokému stupni napadení stéblolamem.
Odrůdy ozimé pšenice nesoucí gen rezistence ke stéblolamu Pch1 byly méně napadeny než odrůdy bez tohoto genu. To platí i při vysokém infekčním tlaku, jak bylo opakovaně ověřeno v maloparcelových pokusech ve VÚRV v Praze-Ruzyni při inokulaci patogeny.
Pro podzimní výsev pšenice ozimé doporučujeme zvážit zařazení odrůd s genem rezistence ke stéblolamu Pch1. Z odrůd ozimé pšenice registrovaných ÚKZÚZ v letech 2020–2022 jsou nositeli genu Pch1 odrůdy: Floki, KWS Donovan, Campesino, Hydrock, LG Absalon, SU Tarroca a Pallas.
Vývoj jarního počasí v letošním roce předznamenal nižší výskyt listových skvrnitostí, a to i braničnatky pšeničné, která je v posledních letech dominantní. Pro listové skvrnitosti je zásadní období od března do května. Brzy na jaře probíhá při vysoké vzdušné vlhkosti primární infekce askosporami. Šíření braničnatek v porostu je zajištěno pomocí pyknospor vznikajících v pyknidách na listech pšenice. Masa pyknospor uvolňovaná z pyknid je šířena z listu na list rozstřikem kapkami deště, přičemž k infekci je nezbytné déletrvající ovlhčení listů při teplotách v rozmezí 15–25 °C. Dešťové srážky a ovlhčení listu jsou vedle dostatku primárního inokula klíčovými pro šíření choroby do horních listových pater porostu pšenice. V březnu byly podle dat ČHMÚ průměrné měsíční úhrny srážek v ČR pouze na 35 % dlouhodobého normálu let 1991–2020, v květnu potom na 71 % normálu. Jarní sucho bylo zřejmě hlavní příčinou nižší primární infekce v březnu a následně malého šíření listových skvrnitostí do vyšších listových pater porostů pšenice, které probíhá především v průběhu května a června.
Detailní výsledky procentuálního zastoupení jednotlivých patogenů obilnin budou známy na podzim po zpracování všech vzorků zaslaných poštou do VÚRV.
Mgr. Jana Palicová, Ph.D.
Výzkumný tým „Genetika a šlechtitelské metody“
e-mail: palicova@nullvurv.cz
tel.: 702 087 644