Novou metodiku, upravující v praxi používané postupy hnojení na podporu rozkladu slámy si můžete stáhnout zde.
Metodika byla zpracována v návaznosti na změnu klimatu a zelenou dohodu EU, se zaměřením na snížení dávek dusíkatých hnojiv, emisí NH3, CO2 a omezení znečišťování vod. Přináší nové poznatky publikované ve dvou recenzovaných vědeckých pracích (např. zde), vycházející z náročných polních pokusů, včetně poloprovozních v různých půdně-klimatických podmínkách, probíhajících v letech 2017–2021. Na rozdíl od dřívějších poznatků bylo zjištěno, že v důsledku měnících se povětrnostních podmínek s častějšími přísušky se v letním a podzimním období rozloží jen menší podíl zapravené obilní slámy (bez hnojení 25–30 %, po hnojení dusíkem 30–50 %). Dusík aplikovaný na podporu rozkladu slámy v letním období však může významně zvyšovat emise CO2 a NH3. Bylo zjištěno, že největší ztráty dusíku únikem amoniaku z kejdy nebo digestátu vznikají do 6 hodin po aplikaci na slámu, což vyžaduje změny v současné legislativě hnojení (povinnost zapravení kejdy či digestátu do půdy je nyní do 24, resp. 12 hodin po aplikaci, více zde). Součástí metodiky je i návrh vhodných agrotechnických opatření pro snížení znečišťování vod a ovzduší.
Vzhledem k nízkému využití dusíku z hnojiv použitých na podporu rozkladu slámy je na základě dosažených výsledků doporučeno snížení dávky N v minerálních hnojivech z dosud obecně doporučovaných 8–10 kg N/t na 4–5 kg N/t slámy. Zvýšení dávky na 6–10 kg N/t slámy je možné jen v případě, že následuje ozimá řepka, popř. meziplodina s vyššími nároky na výživu dusíkem nebo při použití statkových a organických hnojiv, v nichž je část dusíku v organické formě. Zároveň je doporučeno aplikovat dusíkatá hnojiva na slámu ponechanou tři a více týdnů na povrchu půdy, což kromě lepšího rozkladu slámy snižuje ztráty vody z půdy, omezuje prohřívání povrchu půdy v teplém letním období a zlepšuje zadržení vody, uhlíku a živin v půdě.
Při uplatnění doporučeného snížení dávky dusíku v minerálních hnojivech na podporu rozkladu slámy v zemědělské praxi pouze na 10 % plochy obilnin dojde při současné průměrné ceně dusíku k úspoře 150–200 mil. Kč/rok a rovněž k významnému, i když finančně složitě kvantifikovatelnému snížení znečištění povrchových a podzemních vod i ovzduší.