Choroby pat stébel na ozimých obilninách se v České republice vyskytují každoročně. Nejzávažnější z nich je stéblolam, jehož původcem jsou dva samostatné druhy hub: Oculimacula yallundae a Oculimacula acuformis. Primární symptomy chorob pat stébel lze pozorovat již v předjaří v podobě nespecifických hnědých skvrn na bázi stébel obilnin. V tomto období jsou symptomy stéblolamu snadno zaměnitelné s jinými houbovými původci, je proto třeba provést mykologický rozbor a následně pak případné fungicidní ošetření (do fáze druhého kolénka). V letošním roce byla ve VÚRV, v.v.i. preventivní diagnostika chorob pat stébel obilnin díky dlouhé zimě prováděna až od poloviny dubna. V jarním období bylo hodnoceno celkem 70 vzorků ozimé pšenice a ječmene ze sedmi krajů (Jihočeský, Karlovarský, Královéhradecký, Pardubický, Plzeňský, Středočeský, Vysočina), z nichž pouze 4 vzorky nevykazovaly známky poškození pat stébel. V polovině z nich byli zjištěni původci stéblolamu (Oculimacula spp.) a cca ve třetině vzorků pak původce plísně sněžné (Microdochium sp.). Z 10 % vzorků byli izolováni zástupci rodu Fusarium.
Choroby pat stébel se vlivem vlhkého a chladnějšího jarního období dále rozvíjely a v průběhu června došlo u některých porostů k výraznému poléhání.
Jelikož původci stéblolamu přežívají na pozemku déle než 3 roky, doporučujeme na lokalitách s letošním významným výskytem stéblolamu zvážit pěstování odrůd nesoucích gen rezistence ke stéblolamu Pch1, jakými jsou např. Annie, Floki, Hyfi, Illusion, KWS Donovan, LG Imposanto, Proteus a Rebell. Tyto odrůdy vykazují nízké napadení stéblolamem i v podmínkách umělé infekce v maloparcelových pokusech ve VÚRV, v.v.i. v Praze-Ruzyni.
Mgr. Jana Palicová, Ph.D.
výzkumný tým Genetika a šlechtitelské metody